V roce 2011 jsme provedli radikální stavební zásah na naší turistické základně Šance. Hned z jara jsme se museli dostat k roubení chaty a to i zevnitř. Odstranil se přístřešek ze strany od Latrín a v něm uložený materiál. Dále se musely odstrojit vnitřní stěny od omítky, heraklitu a dřevěného obložení. Balkónek /zvn. Nudle/ u krbu musel taky dolů. Tím jsme se dostali k samotnému jádru věci.

Po těchto přípravných akcích jsme se pustili do rozebrání starých kamenných základů. Vzaly se krumpáče, lopaty a začali jsme „Lopat“ (slovo Lopat pochází od slova Lopata J). Na další financování rekonstrukce se sice zlato nenašlo, leč po vyčerpávajícím boji se zeminou prosetou valouny jsme na rukou objevili mozoly a popraskané puchýře L. Betonáž samotných základů, se protáhla na další dva víkendy. UFF.

Sluníčko se konečně začalo opírat o kopce Beskyd a to bylo znamení, že se neúprosně blíží léto a sním spjaté tábory. Nejhorší bylo, že jsme opravu museli stihnou do jejich začátku a my měli jen základy. Nyní nás čekala nejdůležitější část rekonstrukce. Zbourání a postavení třech zdí = půlka chaty! I když jsme vše důkladně naplánovali, nikdy nevíš, co se u tak starého stavení může semlít. Přivezly se obrovské trámy čerstvého řeziva /200x200x8000mm a 200x300x5000mm/. Čtyři chlapi měli co dělat, aby vůbec jeden zvedli.

Přijeli kamarádi tesaři a začalo se tedy bourat. Samo-sebou se nejdříve musela chata zajistit, aby se nezřítila střecha. Motorová pila se ztrouchnivělou roubenou zdi neměla nejmenší problém. Během chvíle byly trámy ty tam. A nám se najednou zevnitř otevřela nádherná panoramata okolní krajiny. Vše se ještě jednou důkladně rozměřilo a už nic nebránilo v budování nové nosné stěny. Trámy se pod náporem pily, dláta a tesařské sekyry začaly proměňovat ve vazné horizontální prvky a nosné vertikální sloupy. Za sobotu a neděli dřevěná konstrukce Klubovny byla hotová /tzn. První polovina/.

O týden později se stejná skupina tesařů sešla opět a ve stejném strhujícím tempu udělala druhou polovinu – Krbovnu. Tady ovšem přišel problémek. Při už dokončené práci, kdy se z heveru spouštěla střecha na konstrukci, nám prasknul vazný trám střechy. Naštěstí se nic závažného nestalo (spadnutí střechy apod.) Ale trám se musel vyměnit! Což také nebylo jednoduché. U prasklého vazníku totiž hrozí rozjetí celého krovu a následné zřícení. Kluci byli ovšem šikovní a vše zvládli bez ztráty květinky.

Zbývaly nám poslední dva týdny před tábory. Výměna nosné konstrukce byla hotová a nám chybělo chatu „jen uzavřít“, alespoň zevnitř. Osadili jsme okna, natáhli parozábrany, obložili OSB deskami a zavřel se štít ve Spalni. To vše už se dělo ve dvou každoročních brigádách, kdy stavíme tábor.

Během tábora II. a III.turnusu, který pořádáme my Pionýři, jsme se stihli věnovat nejen dětem, ale i dalším stavebním úpravám na naší základně. Zlikvidovaly se hromady starých trámů, pod kterými měl vyrůst nový přístřešek na uskladnění stanových podsad a jiného materiálu. Vykopali jsme a zabetonovali patky pro onen přístřešek. Ten musel vzniknout před zimou, abychom mohli uschovat materiál. Ale prvně jsme museli chatu zateplit a obložit zvenčí.

Požádali jsme lesní správu ČR o dovezení řeziva, které nám chybělo, s tím, že okolní kopce dostatečně znají a vše proběhne v klidu. Ale ani tak se to neobešlo bez komplikací. Čtrnáctidenní déšť nám znemožnil plánovaný převoz. A tak jsme čekali, až se sluníčku podaří vysušit loužičku na  louce, jakožto jedinou přístupovou cestu do tábora.

Během táborů se zateplila a uzavřela nová část chaty a zhotovil se přístřešek pod štítem Spalni.

Po prázdninách jsme se pustili do stavby přístřešku na úschovu materiálu, jeho zastřešení a položení střešní krytiny. Obložili jsme skoro celý zbytek obvodových zdí a chatu s klidným svědomím zazimovat.

Pionýrská skupina Ještěr děkuje

• za finanční podporu Městskému obvodu Ostrava-Svinov
• za finanční podporu Statutárnímu městu Ostrava
• Skautům ze Svinova
• Sboru Dobrovolných Hasičů Svinov
• v neposlední řadě Všem Ještěrům, Ještěrkám a Kamarádům, kteří přiložili ruku k dílu