V tomto roce jsme se chtěli konečně pustit do dlouho otevřené otázky - co s hlavní chatou?? Byla pokrytá dřevěným šindelem po celém jejím obvodu a proto vypadala jako perníková chaloupka. Pod tuto skořápku se už dlouho nikdo nepodíval a proto jsme měli strach ji vůbec zkusit naloupnout. Jenže částečně odpadávající šindele nevěstily nic dobrého, ba naopak. A tak slovo dalo slovo, nakoupily se tesařské kladívka a sekyrky a začali jsme jako Jeníček s Mařenkou odlupovat kousek po kousku. Na první pohled dřevo nevypadalo až tak špatně. Pokusili jsme se tedy zachránit samotnou srubovou část chaty. Napadené a shnilé dřevo se začalo osekávat pokud možno do zdravého masívu. Po dvoudenním úmorném boji plném ztrouchnivělého prachu jsme s politováním konstatovali, že ze 70% si zub času a zuby červů vybrali svou daň. V některých místech jsme se dokonce přes poškozené dřevo prosekali až do útrob samotné chaty. A co rohové zámky jenž drží roubenku po kupě?? Ty byly tak shnilé a ztrouchnivělé, že vlastně nebyly!! Tím bylo vše jasné a rozhodnuté. Začali jsme spřádat plány jak tuto bitvu vyhrát - zachránit vzpomínky na naše dětství a zachovat tak možnost vzpomínek dalším generacím. Termín rekonstrukce byl stanoven na rok 2011.

Ale aby naše ruce nezahálely, začaly vznikat další menší projekty. Menší ne však svým významem, nýbrž svým rozsahem. Vyměnil se strop v jídelně, vyrobily a nainstalovaly se nové dveře do nářaďovny a jídelny, za které opět děkujeme Svinovským skautům, dále vznikl nový Stůl vedoucích a okolo něho nové lavičky s oplocením. Ovšem ten největší počin tohoto roku se odehrál v místnosti pro tábory snad nejdůležitější - v Kuchyni.

Její přeměna započala v září a to standardním způsobem – demolicí té staré. Nejdříve se ale musela vytvořit „provizorka“. Pro tento účel nám přišla nejideálnější kancelář. Všechen nábytek,

s nádobím zmizel tam. Po vyklizení všech úložných prostorů a odstranění starého lina se odklepaly kachličky a opravili jsme velké nerovnosti na podlaze. Stěny se natáhly lepidlem do perlinky a nově omítly. V místech naplánovaných pro kuchyňskou linku a pece se nalepily obklady. Podlahu jsme vylili vyrovnávací nivelační vrstvou, napenetrovali a položili dlažbu.

A hurá jde se stěhovat nábytek do nové Kuchyně. Z původní sestavy nám zůstaly jen spodní skříně, ty vrchní nám vytvořili skauti za Svinova pod vedením Honzy Samka /Batoha/. Vzniklo nové rozestavení pracovních a úložných prostorů a to na tři zóny.

První zóna na vaření zůstala na stejném místě. Změna přišla v druhé a třetí. Z původní lineární sestavy se vytvořily v zadní části Kuchyně dvě naproti sobě postavené pracovní plochy a tak vznikla zóna pracovní. Kuchaři tak nemusejí pří přípravě pochutin lítat z jednoho konce na druhý. Třetí zónu úložných prostorů jsme umístili hned u vchodu do Kuchyně. Opět to byl čistě praktický počin. Během táborů děti umývají nádobí v Polní kuchyni, která se nachází mimo hlavní budovu. S čistým nádobím nyní nemusí chodit skrz celou místnost a nezavazejí tak kuchařům při jejich činnosti.

Naše práce, jenž jsme převážně financovali z vlastních zdrojů, doslova ohromila i Hygienu z Moravskoslezského kraje. Navštívili nás tradičně během tábora a se slovy „nemáme slov“ J jsme věděli, že investice padla na úrodnou půdu.

Pionýrská skupina Ještěr děkuje

• za finanční podporu Městskému obvodu Ostrava-Svinov
• za finanční podporu Statutárnímu městu Ostrava
• Skautům ze Svinova
• Sboru Dobrovolných Hasičů Svinov
• v neposlední řadě Všem Ještěrům, Ještěrkám a Kamarádům, kteří přiložili ruku k dílu